Rozdíl mezi tím být zaměstnaný a podnikat je celkem znatelný. Minimálně v tom, že si musíte sami zpracovat daně a nevyřeší to za vás žádný finanční sektor, jako je tomu ve firmách pro jejich zaměstnance. Jako OSVČ samozřejmě můžete vsadit na služby daňového poradce, který se o vše potřebné postará za vás. Vy byste však měli mít povědomí o tom, jak vše vlastně děláte.
Daňová evidence vs. účetnictví
První otázka se nabízí z pohledu evidence pohledávek a příjmů. Pokud jste drobným živnostníkem a nemáte roční příjmy v milionech korun, můžete vsadit na daňovou evidenci. Jde o relativně méně náročné řešení, které souvisí s evidencí výdajů a příjmů. Daňovou evidenci můžete vést nejenom v excelové tabulce, ale lze k tomu využít příslušných softwarů.
Jestliže vaše příjmy překračují 25 000 000 Kč ročně nebo jste zapsáni v obchodním rejstříku, pak na daňovou evidenci zapomeňte. Nemine vás účetnictví, takže všechny své finanční toky musíte evidovat tímto způsobem.
Paušální výdaje a paušální daň
Co se týče zdanění příjmů, nabízí se vám jako drobným osobám samostatně výdělečně činných dvě řešení. Jsou to výdajové paušály rozdělené do čtyř kategorií podle procenta výdajů. Maximální výše uplatnitelných výdajů za rok se pohybuje od 600 000 Kč do 1 600 000 Kč, přičemž jde o paušály 30 %, 40 %, 60 % a 80 %. Do nejnižší kategorie spadají pronájmy, pak jsou autorské honoráře, vše pokračuje volnými živnostmi a končí u řemeslné činnosti.
Alternativou paušálních výdajů je paušální daň. Tu lze využívat při ročním příjmu do 2 000 000 Kč. Díky ní vám odpadá jakýkoliv složitá evidence příjmů a výdajů. Podmínkou je, že nejste plátci DPH a podnikání je vaší hlavní činností. Potom budete odvádět pevně stanovenou částku a nemusíte se zajímat o nic dalšího. Výsledná volba zdanění je tedy pouze na vás, a především na vaší finanční situaci.
