Daně jsou nekonečným tématem, kterému se lze věnovat stále a pořád. Vždy vznikne nějaká situace v běžném životě, z níž vyvstanou otázky týkající se daní. V dnešním článku se zaměříme na zdanění odstupného. Ne příliš často probíraná tematika, kterou se vám nyní pokusíme představit od A až do Z.
Nárok na odstupné
Nejprve si pojďme říci, co je to vlastně odstupné. Už samotný název je do značné míry celkem vypovídající. Odstupné je předáváno především zaměstnancům, a to jejich zaměstnavateli. Nárok na něj mají v okamžiku, kdy je jim ukončen pracovní vztah, avšak na základě důvodu, který neměli možnost nějak ovlivnit. Když vás tedy vyhodí pro nadbytečnost, máte nárok na odstupné. To se obvykle ve výši kolem dvou až tří platů, některé pracovní smlouvy však mohou zahrnovat ještě větší odstupné.
Zdanění odstupného
Nyní se ale už pojďme zaměřit na to, jak je to se samotným zdaněním. V tomto případě dochází k prolínání sazby daně z příjmu. Právě v okamžiku, kdy obdržíte odstupné může být část vaší hrubé mzdy daněna třiadvacetiprocentní daní z příjmu, i když celkový základ daně podléhá pouze patnáctiprocentnímu sazbě daně z příjmu. A právě v takové situaci vám vzniká jako bývalého zaměstnanci nárok na vratku daně. Tu obdržíte v rámci dalšího zdaňovacího období, respektive po podání daňového přiznání za příslušný rok, v němž došlo k výplatě odstupného.
Tematika zdanění odstupného na první pohled není příliš složitá, mohou se však vyskytnout situace, které ji mohou zkomplikovat. Jestliže si v tomto směru nejste jisti, zeptejte se buď účetní ve firmě, odkud odchází a dostali jste odstupné. Jestliže to není možné, vyhledejte odbornou pomoc účetního. Mnohdy je lepší se zeptat, než udělat něco špatně a pak si drbat hlavu. Ať už se to týká zdanění odstupného nebo jiného tématu spjatého s daněmi obecně. Věřte, že se to vyplatí.
